Co bylo před námi?

Naše pradávné miliony let staré instinkty přetrvávají v našem nevědomí. Instinkt je silný. Silnější vyhrává, slabší utíká. Člověk tuší, že bude-li prospěšný, bude oblíben. Být neoblíbený je strašné — tak to vyžaduje "persona", naše maska.

V internetových diskuzích jsou burcovány naše instinkty. A komplexy.

Jakoby projektil proletěl silnými vrstvami persony do temné hmoty. Způsobí poruchu reakce.

 — C. G. Jung

 Nevědomí k nám mluví pomocí snů tou nejlaskavější a nejsrozumitelnější formou. Ve snech znovu prožíváme archetypální strach, zvířecí obavy o holý život. Pocity při zběsilém útěku před nebezpečím a stejně tak i vlastní surovou reakci, která se neohlíží ani na naše civilizované předsudky ani na slabší jedince.

Je to něco nepředstavitelně starší než my, ale nadále je to přítomno v našem chování i konání. A protože je to tak staré, má to i odpovídající vliv na naše touhy a úzce a nevyhnutelně koliduje se způsoby jejich naplňování. Naše staré já totiž tyto civilizované postupy zcela odmítá. Náš křehký mladý rozum je ve vypjatých situacích vypínán a na jeho místo nastupují buď silné ruce nebo rychlé nohy. Lidmi jsme jakoby napůl. Z naší větší části jsme zvířaty, jakkoli jsou kapacity našeho mozku nedozírné a dosud neprobádané.

Jak to použít

Vědět o tom. To stačí. Přemýšlet o snech. Taky o skutečných pohnutkách. Pozorovat stromy, hvězdy, koukat do ohně. Trochu běhat, protože tělo to umí a vyžaduje. Lépe pak vnímá třeba vítr. A tohle stačí. Budete ve spojení se svou větší částí, dávnou moudrostí a to vám uleví. V životě se už nebudete chtít rvát o každé nic a zklidníte se.

Kontinuita života. 

Historie našeho příběhu. 

Co bylo před námi?

Jednoho dne tak zůstanete stát očarováni zářící kůrou vzrostlých borovic, kymácejícími se vršky vysokých smrků a vstřícným teplem udusané země.

Váš život se překlopí do vaší tajemné strany, tiché a klidné. A až přijde úplný konec, budete připraveni.