Po téměř třicetiletém úsilí, které jsem věnoval pátrání po skutečných příčinách alkoholismu, jsem konečně dospěl k uspokojivému výsledku.
C. G. Jung tvrdí, že alkoholismus způsobuje (u mužů) anima, která muže rozpouští zevnitř. Spirit je nahrazen spiritusem jako novodobým typem spirituality. Ta se v určitém období života nekompromisně hlásí o slovo v podobě hledání smyslu života.
"Nevědomí (Carl Gustav Jung)"
Strávil jsem roky na duchovních seminářích a čtením indických a tibetských knih. Teprve ve věku 45 let se mi zdál tenhle sen:"Okouzlující představená kostela (ve snu vypadala jako slavná herečka) mne zve, abych vstoupil do svého kostela, do její církve, která v onom kostele pořádá rituály za přispění opojných substancí. Byla divoká, rozevlátá, šťastná a svůdná. Její tmavé vlnité vlasy tvořily omamné vzdušné víry a zvoucí oči zpod přivřených víček slibovaly cokoli."
Nepřikládal jsem snu zvláštní váhu. Protože po letech duchovní praxe, hinduismu, buddhismu, křesťanství a šamanismu zůstal mou jedinou skutečnou "spiritualitou" chlast, vytěsnil jsem sen jako banální a příliš vulgární. Po nějaké době jsem si ale procházel sny, které jsem si zapsal a narazil jsem na něj znovu. V tu chvíli jsem jej pochopil:
Představená kostela jako anima (podle Junga je ženský aspekt ve snu vždy anima a nemusí mít ani ženskou podobu) mne zve k zasvěcení Velké matce (kostel ve snu reprezentuje církev, tedy matku a vazbu na ni / na rodiče). Zasvěcení se nám civilizovaným mužům nedostává v našem prostředí jinak, než formou maturitní "zkoušky z dospělosti" či prvním setkáním (křestem) s alkoholem. Proto také kněz v kostele ve snu úplně chybí. Funkci starého moudrého muže, který má u přírodních národů na starost zasvěcení chlapců a jejich přechod do světa dospělých mužů, přebírá v našem světě žena, ať už fyzická matka nebo učitelka/y ve školách.
"Při takovém zjištění je nutno spokojit se s pocitem beze slov, který je však plný tušení a má větší cenu než důvtipný žvást."
— Carl Jung
Splynutí s Velkou matkou znamená naplnění smyslu bytí, kdy existence nachází smysl sama v sobě jen tím, že existuje. A snad je to i příslib kompenzace nepřítomnosti fyzické matky v postnatální fázi života jako důsledek medikalizovaných porodů v dobách reálného socialismu.
Velkou matku najdeme jako Královnu Říše fantazie v Nekonečném příběhu:
nebo v seriálu Ally McBeal:
A ve snu (!) o zkažené představené kostela a "Zasvěcení" v pilotním dílu seriálu Californication:Nacházíme-li paralely v mytologii, literatuře a filmu, jde o archetypy a kolektivní nevědomí. Tedy něco, s čím se v rámci dosažení psychické svobody neboli individuace nemusí vypořádávat jen jednotlivec, ale celé společenství. Proces individuace osobnosti znamená skloubení protikladů, integraci principu opačného pohlaví (anima / animus). (Samotný Jung o tom asi nejsrozumitelněji píše v textu s názvem Transcendentní funkce, Výbor z díla II.)
Neboť čím jsou tyto protikladné principy v osobnosti skrytější, tím silněji působí. Katastrofou, kdy nevědomí získá tak silný energetický náboj, že dochází k jeho surovému vpádu do vědomí, je závislost na alkoholu, drogách, moci, sexu, jídle nebo sociálních sítích. Na chvíli nám udělají dobře, ale své celistvosti se tak dál vzdalujeme.
Ještě si můžete přečíst třeba o tom, kde se bere anima nebo si poslechnout podcast o protialkoholní léčebně.__
