Ženy hudebními skladatelkami

Při své honbě za Animou jsem se dopátral skutečnosti, která mi vyrazila dech. Totiž:
Byvše klasicky vzdělaným muzikusem, donedávna jsem měl za to, že hudební skladatelky byly dvě: Germaine Tailleferre a Vítězslava Kaprálová. Abych dopředeslal, ženský princip — jak se mi zdálo — se bude nejsilněji projevovat kde jinde než v kreativitě, kde se může nevědomí zcela odzrcadlit a ideálně v hudbě. Čili mé překvapení bylo dvojité.

• Prvně: jak zarážející množství žen se věnovalo hudební kompozici,

• druhak: ne Anima, ale Animus, mužský princip se projevuje drtivou měrou v dámském kompozičním umění. 

Mělo mě to trknout hned. Ženský princip je přirozeně projeven v hudbě nás, mužů. Není to pravidlem, samozřejmě, nechytej mne za slovo, laskavý čtenáři. Pokud se jedná o dámský princip Animy v hudbě, dle mého je silněji projeven v tvorbě těchto umělkyň:

Anna Kuzina
Nadia Boulanger

Což neznamená, že Animus zcela mlčí. Naopak. Anima je však v jejich skladbách poznatelná. Animus je naopak zběsile a surově projeven disonancí a hlasitostí (a Anima upozaděna) zejména v dílech těchto dvou skladatelek, které berme jako modelové orientační případy projevu mužského principu:

Zara Levina
Kelly-Marie Murphy
Elie Coff
Teresa Procaccini
Sylvie Bodorová

V díle těchto jmenovaných nejsou archetypy Animus a Anima projeveny tak silně, jinými slovy se jedná o méně výraznou kombinaci obého:

Dora Pejačevic
Grazyna Bacewicz
Jean Coulthard
Henriette Renié
Luise Adolpha Le Beau
Marie Jaëll
Matilde Salvador
Mary Howe

Samostatnou kapitolou je Vítězslava Kaprálová. Nejen, že to byla kočka, ale její hudba se nachází o několik řádů výš a mimo kategorie, kde si kontemplaci o ženském principu a nevědomí prozatím odpoustím. V. K. byla kouzelnice a její hudba je zázrakem, čirou magií. (Na náhledu videa je americká klavíristka Virginia Eskin).

Nejsem ovšem řádným psychologem, ani jsem podrobně nestudoval životopisy zmíněných dam, ve kterých jistě hrály roli historické události jako válka apod., neboť bych se nerad dověděl, co vědět nechci. Neberte mě proto vážně.

Ve skutečnosti jsem rezignoval na tvorbu, umění a reprodukci hudby a nyní jsem pouze lisařem gumoplastových autokoberců. Během lisování se ovšem se sluchátky v uších zanáším přednáškami o hlubinné psychologii Carla Gustava Junga a vlivu archetypů na užívání psychoaktivních látek.