takže má čas natáčet cyklus pozoruhodných videí What Is David Working on Today? Nebudu to komentovat z pohledu kolektivního nevědomí, našel jsem totiž v precizní diplomce K. Fily hned trojí vysvětlení jeho filmu Mulholland Drive. Slovní analýzou tak v mých očích film ztratil cca 70% své magické symboliky. Což není vina filmového kritika.
Mám totiž podezření hraničící téměř s jistotou, že ve své tvorbě Lynch počítá s účastí vašeho / našeho nevědomí, a proto, jsou z určitého pohledu naprosto nesrozumitelné. Necháte-li ale na sebe působit to, co je v jeho filmech skryto za slovy, dotkne se vás něco hluboce tajnosnubného a nesmírně známého.
Uzavřením mikrofonu do krabičky jsou trefně znázorněny ty tajemné síly v našem světě, které způsobují, že se nám děje, co nechceme a neděje se nám to, co chceme.
Potom otevřeme modrou krabičku, která vcucne náš sen a my se probudíme do skutečnosti.
(...) Příštích třicet let prožiju ve stínu téhle chvíle. Celý svět se mi stane pódiem a publikem zároveň. Nikdy nedospěju a celou první polovinu života budu jen vystrašeně zírat kolem sebe, kdykoli se octnu mezi lidmi, protože se budu bát, že zase zkazím záběr, že zahraju falešný tón a budu se bát ticha, které nastane, když svět kolem ustrne v očekávání co dál, v očekávání dalšího kroku. Těch bude s léty ubývat, stanu se "opatrným mužem" z jedné Springsteenovy písně a abych si mohl dál myslet, že si vážím sám sebe, naučím se všechno si rozumně zdůvodnit.
Nebudu schopen nalézt ani tón z písně své vlastní duše a s údivem zjistím, že nejsem ani chytrý, natož zázračný a budu hledat tu píseň v písních jiných lidí dokud se nezastavím a Bůh nebo Osud nebo Kdovíco nepřevine tenhle film zase zpět, abych uviděl (když už jsem si nemohl vzpomenout) sám sebe a tátu ve vedru toho jednoho odpoledne a přestal se snažit setrvávat zas a zas na místě a zkusil se protentokrát už proboha dívat naopak tam dál.
____
