sobota 25. února 2017

Ještě než se stanu lágrfeldem textilního impéria

 (neboť málokdo dosud odhalil jedinečnost našich triček), zavál mne osud do olejem provoněných montážních hal, kde hodlám vylepšit rodinný rozpočet obsluhou zařízení rozměrů menší parní lokomotivy, jenž nese označení vstřikovací lis.

https://lenijoux.t-shock.eu/
Jak mi facebook bryskně připomněl, je tomu přesně rok (náhoda? nemyslím si), co jsem svět oblažil první výbušnou kapitolou třaskavého pojednání ze života skladníka v supermarketu Slavnosti mléka. Nabízí se tudíž pokračování ze života s píchačkami, jež jsem ostatně slíbil. Ovšem před tak drahnou dobou, že spoléhám na promlčení tohoto neuváženého slibu.

Práce je totiž natolik stereotypní, že to nestojí za to. Mezi třetí a čtvrtou hodinou ranní během včerejší noční směny mi nicméně - snad pro povzbuzení skomírající mozkové činnosti, snad v zájmu zachování kontinuity výroby - nechal můj mozek ze svých útrob překvapivě intenzívně prosakovat útržky strhující ságy milostných avantýr rychle stárnoucího a plešaticího lisaře plastů, jehož Bůh obdaroval v životě mnohým (fascinující možností manipulace s vřící gumovou hmotou například), a Bůhsámví proč i přízní žen, jejichž nahé kotníky, výrazné lícní kosti a vysoká ňadra vnesly včera v noci novou energii do mého líného konání jako jedné z miliard pinožících se bytostí tady na Zemi.

Neboť přesladká vůně amritu, plnící atmosféru prostoru kolem dvou původně zcela cizích lidí, kteří se vlivem záhadných sil ocitli spolu na jednom místě, o samotě, případně ve tmě, je tím nejhlubším prožitkem, který si dovedu představit. Jména všech těchto dokonalých bytostí mne naplňují...é..., naplňují. Přesto je změním, chápete.

Podaří-li se mi včas vyhnout zasažení žhnoucí gumou či nechtěnému slisování lebky v několikatunové aluminiové formě na autokoberečky, záhy tak vznikne něco, co snad bude sloužit coby moderní "knížka pro chlapce". Neboť v životě (téměř) každého čtrnáctiletého masturbátora přijde chvíle, kdy je celá věc přehodnocena, ostré hrany budou ořezány a bolest dospívání zapomenuta ve prospěch niterné blízkosti lechtajících řas a slastného spočinutí nedoslýchavým uchem na dámských hýždích coby polštáři bohů.